Touto cestou bych se s vámi rád podělil o zážitky z našeho prvního letošního zahraničního výletu do jedné z top bikerské destinace – Italské Finale Ligure. Nápad na trip do této lokality vznikl již při loňském odjezdu ze Španělského BTT Zona Zero, což je jiné, neméně slavnější bikové středisko. Chtěli jsme zažít minimálně stejné dobrodružství jako ve Španělsku jen jsme chtěli být trochu blíž. Po rychlém zvážení možností, padla volba na tisíc dvěstě kilometrů vzdálené středisko (pokud budete vyrážet z Hradce Králové) v Itálii. Letos jsme si výlet zpestřili také tím, že jsme nevyrazili osobním autem ale obytným vozem s krycím jménem LENOCH.
Sice se nám tím prodloužila cesta do cíle skoro o pět hodin a i náklady byly výrazně vyšší, ale to nebylo nic co by nás jakkoliv přibrzdilo. Cestu jsme zvolili přes Německo, Rakousko a skrz celou vrchní část Itálie. Navigace nás sice prvotně vedla přes Švýcarsko, ale tam bylo podle výškového profilu zbytečně moc kopců a my měli “Lenocha”. Proto tato varianta. Osobním autem by jste do Finale Ligure dojeli za necelých 11 hodin, když sebou nepovezete někoho s poruchou močového měchýře. S našim Lenochem jsme to zvládli za necelých šestnáct hodin. 99 procent cesty vede po dálnicích, žádnou kolonu jsme nepotkali, takže jediné s čím jsem se museli poprat byla plná lednice a hledání levnější nafty mimo dálnici.
To, že celé Rakousko a Itálie byla plná nádherných scenérií tady asi nemusím psát. Každý kdo má za sebou jakýkoliv trip směr Alpy ví o čem mluvím. K cestě samotné snad jen ještě tolik, že na dojetí do cíle jsme spotřebovali 150 litrů nafty, jednu rakouskou dálniční známku, poplatky €50 za Italské vyvoněné dálnice a jednu ledničku plnou lahváčů.
Kompletní galerie fotek z cesty a prvního večera v Itálii
Po patnácti hodinách relativně pohodové cesty jsme dorazili do městečka Noli, které leží jen několik kilometrů od města Finale Ligure. Schválně jsme zvolili menší městečko s nadějí, že zde lépe zaparkujeme a najdeme nějakou pizzerii, kde ochutnáme naši první italskou pizzu. Po rychlém zjištění ze všudypřítomných značek – zákaz vjezdu a stání karavanů jsme nakonec našli místo pro LENOCHA na okraji města a dál jsme vyrazili pěšky. Našli si malý italský nonstopáč, kde nám i v pozdních večerních hodinách udělali dobrou pizzu a už tady začala skvělá italská pohostinnost. Krátká procházka po pláži a rychle zpět do našeho domu na kolech, který jsme zaparkovali hned vedle pláže a tak jsme si mohli vychutnat se vším všudy naši první noc v Itálii. Velké díky pokud jste dočetli až sem a těšte se na pokračování našeho italského dobrodružství v dalším díle..
